SEKK - Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi 2012
Prosíme, věnujte u každého dokumentu pozornost datu jeho poslední aktualizace, které je uvedeno v zápatí (obsah dokumentu vždy odpovídá stavu poznání v době jeho vzniku).
 

Projevy hyperhydratace (a rovněž dehydratace) mohou být klinické a laboratorní. Klinické projevy jsou sice značně subjektivní, ale zcela nepostradatené pro diagnostiku poruch vodního a iontového hospodářství. Kromě anamnézy, která může být pro posouzení hospodaření vodou klíčová, lze využít klinické vyšetření a jeho zhodnocení ve vztahu k měřitelným údajům.

 

Hyperhydratace je příkladem poruchy, při které je poměrně obtížné odhadnout, ve kterém kompartmentu nadbytek vody převažuje. Známky hyperhydratace jsou následující:

  • otoky,
  • zvýšená náplň krčních žil,
  • pozitivní bilance vody,
  • vzestup hmotnosti,
  • polyurie (nespolehlivé),
  • známky srdečního přetížení,
  • zvýšený centrální žilní tlak,
  • pokles proteinů a albuminu (méně spolehlivě hemoglobinu a hematokritu) zejména v porovnání s předchozími nálezy a bez jiné příčiny poklesu.

 

Hyperhydratace, která je způsobena zvětšením ECT bez změn osmolality, má následující známky: sérová natrémie v mezích, zvýšení zásoby Na i vody v ECT. Podobně jako v předchozím případě nejsou přesuny vody mezi ECT a ICT. Hrozí oběhové selhání z přetížení kardiovaskulárního aparátu. V léčbě je nutné omezit příjem vody i natria a podat diuretika.

 

 

Další informace

Syndrom hypernatrémie

Syndrom hyponatrémie

Vodní a iontová rovnováha  

 Syndrom nadbytku extracelulární tekutiny

 

Antonín Jabor (2008-07-30)

 

Poslední aktualizace: 2008-07-30