SEKK - Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi 2012
Prosíme, věnujte u každého dokumentu pozornost datu jeho poslední aktualizace, které je uvedeno v zápatí (obsah dokumentu vždy odpovídá stavu poznání v době jeho vzniku).
 

Hypogamaglobulinémie u malignit postihujících B-lymfocyty je často popisována u lymfatických leukémií a mnohočetného myelomu. U akutní lymfatické leukémie má asi 30% nemocných významně snížené sérové hladiny všech imunoglobulinů. U chronické lymfatické leukémie až 50% nemocných má hypogamaglobulinémii, zejména ve třídě IgA a IgM. Je charakteristická klonální expanze CD 5+ buněk s následnou hypogamaglobulinémií;  CD 5+ buňky secernují abnormální imunoglobuliny, bývá zvýšená vnímavost k bakteriálním infekcím způsobeným opouzdřenými mikroorganismy, zejména je-li hladina S-IgG < 3 g/l. Až 2/3 nemocných s mnohočetným myelomem mají při diagnóze deficit protilátek, příčinou je suprese vlastní imunoglobulinové produkce agresivním klonem, může se uplatňovat i zrychlený katabolismus imunoglobulinů (zejména u IgG plazmocytomů). Hypogamaglobulinémie se prohlubuje  s vzestupem CD 8+, CD 11b+ a Leu-8+ T-buněk. Nemocní s Waldenströmovou makroglobulinémií mívají hypogamaglobulinémii méně často, nebývá výrazněji vyjádřená.

 

U thymomů se v 5-10% po odstranění nádoru vyvíjí přetrvávající deficit protilátek, kdy se hodnoty pohybují většinou kolem 50% referenčních hodnot.

 

Hypogamaglobulinémie bývá častá i u nemocných se solidními tumory, zejména v terminálních stadiích, kde se v patogenzi uplatňuje více faktorů (deprivace primární imunitní odpovědi a metabolický rozvrat při diseminaci onemocnění včetně prozánětlivého působení nádorových produktůků nádoru, katabolického stavu s kachektizací, nežádoucích účinků cytostatické terapie nebo aktinoterapie).

 

Další informace

Imunodeficience

Imunoglobuliny

 

Jana Granátová

 

 

 

Poslední aktualizace: 2005-11-21