SEKK - Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi 2012
Prosíme, věnujte u každého dokumentu pozornost datu jeho poslední aktualizace, které je uvedeno v zápatí (obsah dokumentu vždy odpovídá stavu poznání v době jeho vzniku).
 

OSN-SAbstraktOSN-E

Hybridizace fragmentů DNA s jinou molekulou DNA - komplementární a značenou sondou se provádí na pevných nosičích, na kterých je polynukleotid vázán a je současně schopen hybridizace. Mezi varianty hybridizace na pevném nosiči patří dot-, blot- a slot- hybridizace, Southernův přenos, hybridizace RNA (northern blotting) a hybridizace in situ. Imobilizace vzorků se provádí nejčastěji na membrány z nitrátu celulózy nebo nylonu. Přenosu DNA na pevný nosič předchází depurinace, alkalická denaturace a neutralizace. Přenos se uskuteční buď prostou difúzí na podkladě kapilárních sil, za pomoci vakua nebo působením elektrického proudu (electroblotting). Vlastní hybridizace znamená reasociaci příslušných dvojic bazí podle specifického pořadí nukleotidů se sondou značenou radioaktivním nebo neradioaktivním markerem. Při metodě hybridizace in situ hybridizace probíhá v morfologicky intaktní tkáni, v buňkách nebo na chromosomech, které jsou fixovány na mikroskopickém sklíčku. Demonstruje se genetická informace v morfologickém kontextu a metoda sdružuje standardní světelnou mikroskopii s detekcí hybridizace. Hybridizaci se značenou sondou může předcházet amplifikační reakce (nepřímá in situ PCR). Přímá in situ PCR inkorporuje marker vázaný na oligonukleotidový primer nebo na dNTP přímo. Následuje obvykle detekce protilátkou a vizualizace. Celý proces může být automatizován. Příkladem je metoda FISH (fluorescenční in situ hybridizace). Velmi speciální metodou je analogicky přímá a nepřímá in situ  RT PCR (reverzní transkripce a amplifikace cDNA), která využívá vlastností rekombinantní rTth DNA polymerázy.

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Jaroslava Vávrová

 

Poslední aktualizace: 2004-10-25