SEKK - Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi 2012
Prosíme, věnujte u každého dokumentu pozornost datu jeho poslední aktualizace, které je uvedeno v zápatí (obsah dokumentu vždy odpovídá stavu poznání v době jeho vzniku).
 

OSN-SAbstraktOSN-E

Doplňující údaje k SOPV Hamburgerův sediment.

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Morfologické komponenty v moči - doplněk

Ledviny: analýza moče

 

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Dřívější provádění kvantitativního sedimentu dle Addise (originálně za 12 hodin, ale v praxi většinou za 24 hodin) bylo zatíženo neúměrně vysokou chybou týkající se přesného sběru (spolupráce pacienta) a hlavně vysokou pravděpodobností lýzy elementů. Proto se také hodnotily např. nejen erytrocyty, ale i jejich stíny (“ghosts”, stromata), což dále zhoršovalo analytickou spolehlivost.

 

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Viz diagnostický význam jednotlivých elementů.

Morfologické komponenty v moči - doplněk

 

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

 

Údaje pro Addisův 12-hodinový sediment se udávaly takto (Homolka, 1969) - 12-hodinový sběr a horní hranice normy:

 

 

erytrocyty

leukocyty

válce

děti

0,6x106

1,0x106

10x103

dospělí

1,5x106

2,0x106

50x103

 

Jde o maximální přípustné hodnoty, hodnoty mediánu zdravé populace jsou podstatně nižší.

 

Údaje pro Hamburgerův sediment (3-hodinový sběr) - se jako horní hranice normálního počtu vyloučených elementů  udávají většinou následující hodnoty:

 

 

za minutu

za sekundu

erytrocyty nejvýše

2000

35

leukocyty nejvýše

4000

75

hyalinní válce nejvýše

60

1

ostatní válce

nepřítomny

 

 

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Kvantitativní sediment dle Hambugera splňuje při přesném dodržení preanalytické i analytické fáze dobře kriteria kvantity, ale hodnotí omezený počet položek z pestrého morfologického nálezu.

Proto je vhodný k posuzování intenzity a dynamiky renálních a postrenálních onemocnění, ale k etiopatologii přispívá relativně méně. Jde především o nález výrazného nepoměru mezi erytrocyty a leukocyty (v normě jen mírně převažují leukocyty) například při zdroji krvácení distálně od glomerulu, naopak vysoká leukocyturie proti erytrocyturii signalizuje přítomnost bakteriálního zánětu v intersticiu nebo ve vývodných močových cestách.

Hodnocení typu válců je při zvětšení 200x obtížné a v podstatě jejich zvýšená exkrece znamená proteinurii (hyalinní matrix).

 

V tomto ohledu je kvalitní vyšetření běžného močového sedimentu významnější a navíc může být dle možností rozšířeno o přípravu speciálně barvených nátěrů s cytologickou klasifikací.

 

OSN-SZnaky analytické metodyOSN-E

Možnosti kvantitativního vyšetření močového sedimentu jsou v podstatě dvě:

·         jednorázové vyšetření v odečítací komůrce (Bürkerově hematologické nebo Fuchs-Rosenthalově). Jde vlastně o zlepšení kvantifikace běžného močového sedimentu.

·         uvedený sběr moči s vyjádřením exkreční rychlosti pro 3 základní elementy.

 

Preparát prohlížíme při zvětšení 200x, kdy může být záměna erytrocytů za leukocyty u méně zkušeného pracovníka častá. Při síle preparátu 100 um se při zvětšení 450x špatně prohlížejí hlubší vrstvy preparátu (cit. Nejedlý, 1988). Je nutné dodat, že systém Fast Read 10 pro běžné vyšetření sedimentu má ale stejnou tloušťku vrstvy a komerční průtoková komůrka (R/S Urine sediments workstation, DiaSys Corp.- Engel, 1966) dokonce 127 µm.

Proto je zde požadavek obarvení sedimentu naléhavější, než u základního morfologického vyšetření moče.

 

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Zdá se, že v poslední době se 3-hodinového kvantitativního sedimentu užívá relativně méně než v minulosti sedimentu dle Addise (podstatně méně přesného). Důvodem je jistě nutnost velmi dobré spolupráce pacienta a poměrně přísná kriteria pro akceptaci vyšetření (čas, objem moče, specifická hmotnost), která vyváží přínos vyšetření jen při dobře uvážené indikaci.

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

1.       Schück, O., Tesař V., Teplan V. a kol.: Klinická nefrologie, Avicenum,1995

2.       Nejedlý, B., Tobiška, J., Zahradníček, L.: Základní a morfologické vyšetření moče. Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČSR 1988

3.       Homolka J.: Klinická biochemie - Indikace a interpretace u dospělých a dětí. SZN, 1969, s.235 - 237

4.       Engel R.H.: Cost-effective standardisation of urine sediment analysis. Europ. Clin. Laboratory August 1996, s.10

5.       Schumann G.B. etal.: Cytodiagnostic urinanalysis of renal and lower urinary tract disorders. GAKU-SHOIN Medical Publ., N.Y., 1995

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

revize 10. 9. 1997 - Zdeněk Mašek

revize 31. 5. 1999 - Gustav Louženský

 

 

 

 

Poslední aktualizace: 2006-12-14