SEKK - Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi 2012

 

OSN-SAbstraktOSN-E

C5 je součástí komplementové kaskády v části společné pro klasickou i alternativní dráhu aktivace komplementu.

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

C5 složka komplementu

 

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Geneticky podmíněné defekty C5 složky komplementu byly pozorovány především u americko-africké populace.

 

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

 

Ke vzniku C5a aktivací komplementu dochází při:

  • Septickém šoku
  • U těžkých popálenin
  • Šoku u vážných poranění
  • Akutní pankreatitidy

 

U všech těchto situací se může vyvinout syndrom respiračního selhání, při kterém hraje významnou roli právě C5a fragment.

 

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Geny pro C5 jsou děděny autozomálně recesivně. U heterozygotů se většinou porucha neprojeví.

Snížení nebo deficity koncentrace C5 se u homozygotů projevují sklonem k vážným, rekurentním infekcím Neisseriemi, SLE, Leinerovým syndromem.

 

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

75 mg/l

 

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Je možné stanovovat koncentraci C5 v séru. Ovšem biologickou aktivitu a funkčnost lze testovat pouze v séru, které bylo velmi rychle izolováno od krevního koláče a ihned zpracováno nebo zmraženo na –70°C.

 

Koncentraci C5 je možné stanovit elektroimunodifuzí, jednoduchou radiální imunodifuzí, nefelometricky.

 

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Stanovení množství C5 v séru se provádí u geneticky podmíněných deficitů složek komplementu.

Celofánové membrány dialyzačních zařízení mohou cestou alternativní aktivace vyvolat vznik C5a a vést k agregaci neutrofilů. Tyto agregáty se mohou dostat do plic a vážně je poškodit.

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

·           Stites D.P., Terr A.I.: Základní a klinická imunologie, Victoria publishing, Praha, 1994 ISBN 80-85605-37-6.

·           Masopust J.: Klinická biochemie a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum, Praha, 1998, ISBN 80-7184-649-3.

·           Human Protein Data (A.Haeberli, ed.), © VHC Verlagsges. MbH, Weinheim, 1997.

·           Fučíková T.: Klinická imunologie v praxi, 2. přepracované vydání, Galén, Praha, 1997, ISBN 80-85824-57-4.

·           Staršia Z.: Klinický význam komplementu, Novinky v medicíně (39), Praha, Avicenum, 1987.

 

Autorské poznámky

Marcela Melčáková

recenze Miroslav Engliš

 

Poslední aktualizace: 2004-09-26