SEKK - Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi 2012

OSN-SAbstraktOSN-E

Krev lze jako systém použít v konceptu terminologie a nomenklatury IUPAC a IFCC v tom případě, kdy se stanovují součásti nebo vlastnosti této biologické tekutiny jako celku, tj. korpuskulární i nekorpuskulární složky. Vzorkem biologického materiálu, který je pro vyšetřování komponent v tomto systému potřebný, je krev odebraná s přísadou protisrážlivého činidla, v tomto případě bez další specifikace místa odběru.

 

OSN-SAnatomické hlediskoOSN-E

Krev zaplňuje za normálních okolností cévní systém a jako aktivní tkáň má dle místa svého momentálního výskytu mírně odlišné vlastnosti, které zahrnují změny ve vzájemném poměru jednotlivých komponent i v jejich složení.

 

Celkový objem krve v těle zdravého jedince koreluje s tělesnou hmotou. U muže je to 0,075 násobek tělesné hmotnosti, u ženy 0,070 násobek. Asi 70 % celkového krevního objemu  je v žilním řečišti, 20 % v tepenném řečišti a 10 % v kapilárách. Celkový krevní objem není konstantní a mění se během života jedince. Lze jej dělit na objem plazmatický (PV) a na objem erytrocytární (EV) do kterého je zavzat i objem ostatních krevních elementů. Poměr těchto složek je proměnlivý i u zdravého člověka během života a jeho stanovení je užitečné při některých patologických stavech.

 

Erytrocytární  objem se stanovuje pomocí 51Cr nebo 99Tcm . Plazmatický a celkový objem se vypočte z EV pomocí hematokritu žilní krve s korekcí o 10%, o které je hematokrit žilní krve vyšší než kapilární a arteriální.

Plazmatický objem lze změřit pomocí 131I nebo 125I značeným albuminem.

 

Výpočty

HctKor  = Hct(v) * 0,91 * 0,98

kde HctKor je korigovaný hematokrit a Hct(v) je žilní hematokrit.

 

PV = EV * (1 - HctKor) / HctKor

 

BV = EX * 1 / HctKor 

 

OSN-SFyzikální, chemické a morfologické hledisko a vlastnostiOSN-E

Krev je suspenze různých buněk v plazmě. Buněčnou složku tvoří krevní elementy –  erytrocyty, trombocyty a leukocyty. Plní funkce transportní, imunitní, regulátorové a hemostatické . Trvale jsou v cévním řečišti přítomny pouze erytrocyty a trombocyty. Leukocyty setrvávají v krvi krátkodobě a během několika hodin až dní vycestují přes cévní stěny kapilár do tkání.

 

Vlastnosti krve fyzikální i chemické jsou ovlivněny jednak poměrem buněčné a plazmatické složky, jednak složením těchto složek.

 

Viskozita krve – přímou úměrou je závislá na podílu buněčné složky na celkovém krevním objemu a na její kvalitě, na složení a množství plazmatických bílkovin, na teplotě těla.

 

Absorbční kapacita pro plyny – zkráceně krevní plyny, nebo pouze saturace krve kyslíkem – je ovlivněna složením a kvalitou hemoglobinu v erytrocytech, množstvím 2,3 difosfoglycerolu v erytrocytech,pH plazmy, tělesnou teplotou, parciálními tlaky plynů v plicích.

 

OSN-SPříprava pacienta, odběr, konzervace, stabilita, transportOSN-E

Způsob odběru krve je určen účelem odběru. Žilní krev je nejčastějším výchozím materiálem, ale pro některé druhy vyšetření lze odebírat i kapilární krev. Krevní plyny se stanovují v arterializované kapilární krvi nebo v arteriální krvi.

 

Pacient by měl být v době odběru za optimálních podmínek nalačno. Případné další požadavky – například poloha pacienta při odběru, určitá potrava před odběrem v různém časovém odstupu, odběr do zkumavky v ledové tříšti apod.  jsou předmětem podrobnější specifikace jednotlivých vyšetření. Stejně tak druh přídatného činidla je určen typem vyšetření, pro které je krevní vzorek určen.

 

Stabilita krevního vzorku je také závislá na požadovaném vyšetření a tomu musí být přizpůsoben i transport do laboratoře z místa odběru.

 

OSN-SZískání a stabilita vzorku pro analýzuOSN-E

Pro různá vyšetření se separují z krve její jednotlivé části tak, aby způsob separace neovlivnil výsledky testů.

 

Pro vyšetření buněčné složky – stanovení krevního obrazu, průtokovou cytometrie, morfologické hodnocení světelným mikroskopem – se odebírá krev do protisrážlivého činidla – nejčastěji K3EDTA.

 

Pro HLA typizaci a další imunohematologická vyšetření  lze požít i heparin nebo 0,106 mol/l citrát sodný.

Stabilita takto odebrané krve je poměrně velká a pokud je krev obohacena přídavkem glukozy, lze ji skladovat při nízkých teplotách několik týdnů ( např. pro transfuzní účely). Použitelnost krve odebrané k vyšetření je omezena na několik dní a je ovlivněna skladovací teplotou.

 

Pro vyšetření plazmy – například pro koagulační vyšetření se odebírá krev do 0,106 mol/l citrátu sodného v poměru 1 díl citrátu : 9 dílům krve. Buněčná složka je oddělena centrifugací. Stabilita plazmy je několikahodinová a přesná doba je ovlivněna stabilitou předmětu vyšetření. Výrazně ji lze prodloužit zmrazením plazmy.

 

Pro vyšetření séra se odebírá krev bez přísad do skleněných zkumavek, nebo do plastových s přídavkem urychlovače srážení. Stabilita séra je vysoká a dle předmětu vyšetření se mění. Stabilita se výrazně zvýší zmrazením séra.

 

OSN-SLátky a procesy ovlivňující systémOSN-E

Buněčná složka krve

Počet erytrocytů je u zdravého jedince celkem stabilní. Klesá po krevních ztrátách ale až po doplnění krevního objemu tekutou složkou. Na typ krevní ztráty lze usuzovat z morfologických parametrů erytrocytů a z hladiny bilirubinu, haptoglobinu a LDH při podezření na hemolýzu, nebo z metabolismu železa při krvácení. Vzestup počtu bývá při dehydrataci pacienta nebo při krevních chorobách. Rovněž bývá kompenzačním mechanismem u dlouhodobého pobytu ve vysokých nadmořských výškách, při zkratových srdečních vadách a při chronických plicních onemocněních vedoucích k respirační nedostatečnosti.

 

Leukocyty – fyziologicky stoupají po námaze, po jídle. Za patologických okolností stoupají při zánětu, po krevních ztrátách, při krevních chorobách. Kromě celkového počtu je sledováno i procentuální rozložení jednotlivých druhů leukocytů mikroskopickým hodnocením nátěru z krve. Pro zpřesnění diagnostiky lze použít i vyšetření povrchových membránových antigenů metodou průtokové cytometrie – typy lymfocytů, klonalita buněk, membránové defekty a podobně.

 

Trombocyty – klesají při nadměrné aktivaci koagulace, při krevních onemocněních autoimunitní i jiné etiologie, při poolování části trombocytů ve zvětšené slezině. Vzestup trombocytů někdy provází záněty, bývá důsledkem kompenzace po krevní ztrátě a objevuje se u některých krevních chorob.

 

Plazmatická složka

Podobě jako sérum je ovlivněna jídlem před odběrem (chylosita vzorku),onemocněním – ikterus, hemolýza. Při koagulačních vyšetřeních je výrazný vliv i malého množství heparinu z kanyl či portů, případně počínající koagulace vzorku při nedodržení postupu při odběru vzorku či z jiných příčin. Koagulačních vyšetření jsou ovlivněna různými patologickými stavy nebo léčbou. Z patologických stavů jsou to zejména jaterní choroby, autoimunitní choroby (tvorbou antifosfolipidových protilátek),  diseminovaná intravaskulární koagulace z nejrůznějších příčin, krevní choroby vrozené i získané. Léčebně jsou koagulační testy ovlivněny podáváním antagonistů K vitaminu, heparinů, hirudinu a aktivátorů fibrinolýzy. Složení plazmy je pak ovlivněno ztrátami tekutin přesunem do extravaskulárního prostoru - dutiny, tkáně, nebo přes sekreční či eliminační tkáně a orgány. Konkrétně se jedná o nadměrné pocení (horečky, námaha), ztráty do stolice (průjmy, aktivní sekrece střevní sliznicí), polyurie (dekompenzovaný diabetes mellitus, diabetes insipidus, ledvinná onemocnění, nadměrná diuretická léčba) kůží při popáleninách.

 

OSN-SPoznámkyOSN-E

 

OSN-SAppendixyOSN-E

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

Geigy Scientific Tables , 1984 Ciba-Geigy

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Eva Fenclová

.

 

Poslední aktualizace: 2004-11-02